Měnová reforma z roku 1953

Tímto článkem, bych rád uvedl, ukázkový příklad rozkrádání naší země komunistickým režimem. Tím chci dokázat, že je to byla realita a žádná demagogie, jak tvrdí pan Cvalín.

Důvody měnové reformy

Důvodů k měnové reformy provedenou v roce 1. června 1953 bylo několik. Šlo o znehodnocení měny, zastavení černého a snížení poptávky vůči chudé poválečné výrobě. Ekonomický vývoj od let 1949 a 1950 byl krajně neuspokojivý. Bylo to období, kdy se investovalo obrovské množství prostředků do průmyslu, ale průmysl tyto prostředky nevracel. Došlo ke katastrofálnímu vnitřnímu zadlužení a především k obrovskému nárůstu nekryté kupní síly obyvatelstva. A pak byly samozřejmě politické příčiny: Snaha odstranit zbytky finančních prostředků, které tady byly ještě z předúnorové doby. A také to, že československá měna byla až do roku 1953 přes Mezinárodní měnový fond svázána s dolarem, a ne s rublem. Krize zde byla, protože i když naše ekonomika rostla závratným tempem, 32 % veškeré strojírenské výroby pohltila armáda a polovina investic šla do těžkého strojírenství, vyzbrojovali jsme Varšavskou smlouvu. Jinými slovy: Ekonomika rostla, ale nominální příjmy obyvatelstva nebylo za co utratit, protože tanky nebo tuny železa si prostě nekoupíte. Kdo si koupí metr krychlový oceli, nebo v čem se to měřilo? Šlo totiž o to, aby veřejnost nezruinovala ekonomiku tím, že by vykoupila všechno, co bylo vyrobeno, a ještě by zůstala půlka peněz doma. Byla to krádež na obyvatelstvu, kterou stát řešil své problémy, protože lidé přišli o nepředstavitelné peníze.

Provedení

Podrobnosti byly zveřejněny v nedělním Rudém právu.
Občané si mohli od pondělí 1. června do čtvrtka 4. června vyměnit staré peníze za nové.

• Za 300 starých korun dostali 60 nových (v poměru 5:1), každá další koruna nad 300 už byla měněna v poměru 50:1.
• Výhodněji byly přepočítávány vklady ve Státní spořitelně nebo ve Státní bance.
• V poměru 5:1 bylo přepočteno celých 5.000 korun.
  - částky nad 5.000 do 10.000 v poměru 6,25:1,
  - částky nad 10.000 do 20.000 v poměru 10:1,
  - částky nad 20.000 do 50.000 v poměru 25:1
  - vklady nad 50.000 v poměru 30:1.
  Týkalo se to ale jen vkladů do 15.května. Vklady uskutečněné po tomto datu se přepočítávaly v poměru 50:1.  
• Ve prospěch státu propadly:
  - úspory na "vázaných vkladech" (byly zablokované při měnové reformě v roce 1945),
  - náhrady za znárodnění majetku
  - životní pojistky, na které si lidé platili po celý život.  
• V obchodech bylo možné ještě určitou dobu nakupovat zboží za nové ceny také starými penězi v poměru 50:1. Důsledky Je početná skupina lidí, kteří skutečně přišli o mnoho, protože relativně slušně vydělávali a ukládali si to. Paradox je, že Státní bezpečnost sledovala pohyby na účtech v Československé spořitelně, takže bylo naprosto jasně vidět, kdo vybírá jaké sumy v době paniky z měnové reformy. Mezi lidmi, kteří vybírali značné sumy, se tak vyskytují tehdy mnohdy populární osobnosti, které také přišly o své úspory. Nejdramatičtější reakci na měnovou reformu lze samozřejmě hledat především v dělnických vrstvách. Tam byla největší koncentrace obyvatelstva na pracovištích apod. Když sledujete vývoj od okamžiku vyhlášení měnové reformy, v sobotu ani v neděli se téměř nic nedělo. Byla plná kina, lidé vykupovali, co mohli, ale obchody byly už téměř zavřeny, a pokud zavřeny nebyly, byly totálně vykoupené. Peníze se utrácely po barech, hospodách, prostě tam, kde se ještě utratit daly. Protože byla měnová reforma provedena bez předchozího souhlasu Mezinárodního měnového fondu, bylo Československu v roce 1954 ukončeno členství.