Referendum je jiná forma volby

Dnes, jsem se na blogu pana Firdlera: Budou volby do EP neplatné?, setkal s názorem, referenda a platnosti voleb. Opět, jak u zástupců Úsvitu běžně, je plné nepřesností a nepochopení právních předpisů. Rad bych se pokusil, tyto věci poněkud osvětlit.  

V demokratickém systému máme dva hlavní druhy voleb, tzv. přímou a poměrným zastoupením, oba druhy mají své pozitiva i negativa a každý stát to má nastavené trochu jinak. V systému poměrného zastoupení volíme kandidátky různých stran a ty pak podle výsledku voleb zasednou v nějakém politickém orgánu. V přímé volbě volíme už jednotlivé kandidáty a vždy z jednoho volebního obvodu vyhraje jeden kandidát. Před odlišný způsob volby, mají obě volby společnou tu část, že v ní volíme své politické zástupce, kteří nás budou zastupovat v určitých orgánech (parlament, kraj, obec…), to už ovšem neplatí o referendu, to spadá do přímé demokracie, ale v něm nejde o volbu politických zástupců a přímo o tvorbu zákonů a vyhlášek. V referendu dávají voliči najevo, zda souhlasí nebo nesouhlasí zdaným zákonem, vyhláškou nebo normou. Hodně pak závisí, zda na to musejí političtí zástupci brát potaz a podle výsledku musejí daný zákon buď vytvořit, nebo zrušit. Právě v tom je referendum jiné, ovlivňuje systém jednorázově. Zákony se vytváří jednotlivé orgány a podléhají určitému legislativnímu procesu, nemůže vzniknout zákon, aniž by ho neschválil určitý přesný minimální počet poslanců nebo senátorů. U referenda to totiž musí být stejné. Referendum vlastně může vytvářet zákony, a proto musí být stanovená určitá minimální hranice pro potřebnou platnost, v tom to případě na procentuální účast v referendu. Pokud by nebyla stanovena hranice, tak by deformovalo systém, jelikož by ty to zákony měli jinou hodnotu než běžné zákony. Ohledně referenda, jak si ho představuje Úsvit, oni by chtěli referendum Švýcarského typu a to odpovídá zákonu, který předložili do Poslanecké sněmovny, který byl odmítnut všemi ostatními stranami. Ten zákon byl příliš obecný a nekomparoval s politickým systémem ČR. Česká republika není, Švýcarko a takové referendum by naprosto zdeformovalo náš systém. Mentalita Švýcaru je jiná než Čechů (myslím celou ČR) a jejich určitá politická zodpovědnost je daleko větší než u nás. Mnoho českých voličů pokud má pocit, že se jich volby příliš netýkají, tak k volbám nejdou. S takovým to přístupem by volební účast byla kolísavá a pří nízké účasti by docházelo k zpochybnění daného referenda. Nakonec obecná referenda v ČR mají zákonem zakotvenou minimální volební účast. Od přijetí novely zákona č. 169/2008 Sb. je hranice platnosti stanovena na 35 % účasti všech oprávněných voličů. Rozhodnutí přijaté v referendu je závazné, pokud pro něj hlasovala většina hlasujících a nejméně 25 % všech oprávněných voličů, tedy i těch, kteří nevolili. Při účasti 35 % je rozhodnutí závazné, pokud pro něj hlasuje 71,43 % zúčastněných.